O TOMTO BLOGU

O co jde

Smyslem tohoto blogu je evidence odkazů na zprávy o událostech, které jsou projevem rostoucího vlivu woke ideologie (ve velmi širokém smyslu) u nás i po celém světě. Jednotlivé příspěvky spočívají v reprezentativním výňatku či výtahu ze zdrojové zprávy a odkazu na zdroj. Zprávám přiřazuji nadpis a štítky umožňující tematické vyhledávání, ale jinak je nijak nekomentuji.

Mým záměrem je evidovat především zprávy, které hodnotím jako „negativní“, tj. zprávy o postupu a úspěších woke ideologie. Zprávy opačného typu (zpravidla) evidovat nebudu.

Motivace

Ke zřízení blogu mě přivedlo zjištění, že mnoho lidí kolem mne si vůbec neuvědomuje, jak rychle a jak úspěšně si woke ideologie podmaňuje západní, i tu naši českou společnost, kutluru, veřejné mínění. Neuvědomují si, že svět, ve kterém žijeme nyní, se již velmi zásadně liší od světa, v němž jsme žili před dvaceti, deseti, ba i před pěti lety. To, co tehdy býval extrém, je nyní mainstream, a bývalý mainstream je dnes extrémismus. Změna je natolik všudypřítomná a vnucuje se s takovou samozřejmostí, že je paradoxně velmi obtížné si ji uvědomit, je velmi obtížné vymanit se z okovů přítomnosti a nahlédnout současný stav jako něco nesamozřejmého, něco, co přišlo teprve nedávno a zase to (teoreticky) může brzy pominout.

Dojde-li tudíž na diskusi, je poměrně velmi obtížné přesvědčit o popsané skutečnosti někoho, kdo žádný zásadní problém nevidí, a tudíž má pocit, že malujete čerta na zeď či rozvíjíte konspirační teorie. V takové diskusi s přáteli člověk (resp. aspoň moje maličkost) obvykle nedokáže pohotově vysypat z rukávu příklady, které by jeho tvrzení doložily – a pokud ano, těžko je podepře čímkoliv jiným než odvoláním na vlastní paměť.

Uvedu příklad. Když se před necelými dvaceti lety vedla diskuse o přijetí zákona o registrovaném partnerství, mnozí jeho odpůrci varovali, že bude jen prvním krokem na cestě vedoucí k prosazení homosexuálního manželství. Za to byli obviňováni ze zlé vůle a nefér argumentace, přičemž se homo-aktivisté dušovali, že by je samozřejmě ani nenapadlo chtít stavět stejnopohlavní svazky na roveň manželství a že je velmi podlé je z toho obviňovat – jde jim prý jen o čistě praktické věci jako je právo dědit, právo na lékařské informace o partnerovi apod., a rozhodně neplánují např. usilovat o právo na adopci dětí. Institutu manželství se prý tato snaha vůbec nijak netýká.

Jaký je stav dnes? V roce 2016 Ústavní soud zrušil jako „diskriminační“ zákaz adopce dětí registrovanými partnery, v současné době probíhá na všech frontách ostrá kampaň za uzákonění manželství osob stejného pohlaví a každý, kdo není nadšeně pro, je onálepkován jako nenávistný extrémista.

A já si živě vzpomínám na jakýsi televizní rozhovor s tehdejším aktivistou Jiřím Hromadou, v němž prezentoval výše uvedené argumenty a tvrzení odpůrců, že dalším krokem bude požadavek adopcí a homosexuálního manželství, označoval za nenávistnou pomluvu. Dohledat tento rozhovor a doložit tak své tvrzení však již dnes pochopitelně nedokážu.

Nuže: aby se mi podobné věci v budoucnu nestávaly, k tomu by měl sloužit tento blog.